Vzpírání ASK Tatra Kopřivnice
Sport: závodní
Předseda klubu: Karel Hezký, kontaktní osoba: Martin Mičulek
E-mail: martin.miculek7@gmail.com
Tel.: +420 737 728 089
Místo tréninků: Vzpírárna Zimní stadion, Masarykovo nám. 540, 742 21 Kopřivnice
Z historie a činnosti klubu
Předchůdci vzpírání se v Kopřivnici objevili již začátkem 20. století. Na dochovaných fotografiích DTJ a Sokola Kopřivnice můžeme identifikovat dlouhé koulové činky (obouruční), které sokolové zvedali v soutěžích na výdrž.
Klub vzpírání založil při TJ Tatra v roce 1964 Ludvík Kašpárek. Od roku 1967 byl klub zaregistrován u tehdejšího Československého svazu vzpírání. Ludvík Kašpárek patřil mezi nejdéle sloužící a nejúspěšnější trenéry Československého a následně Českého svazu vzpírání. Bez přerušení pracoval od roku 1966 až do roku 2020, kdy v nedožitých 83 letech zemřel.
V roce 1967 začínalo družstvo mužů soutěžit v okresním přeboru a úspěšně postupovalo dále také díky četným konzultacím s tehdejším reprezentačním trenérem Antonínem Drešlem a olympijským vítězem Hansem Zdražilem. V roce 1970 postoupilo do krajského přeboru, v roce 1972 do divize a v následujícím roce do II. ligy. V roce 1976 zvítězilo ve finále II. ligy a v kvalifikaci do I. ligy obsadilo 2. místo. Do I. ligy se družstvo probojovalo v roce 1984. Dorostenecké družstvo vybojovalo na mistrovství ČSSR v roce 1985 třetí příčku.
Pokud jde o jednotlivce, historicky prvním mistrem republiky se stal v roce 1977 Ladislav Bartoň. Zvítězil na šampionátu žáků v HK do 75 kg s výkonem 212.5 (90, 122.5). Ve shodném roce byl oddíl prvně pořadatelem mistrovství České republiky mužů. Startovala tehdejší elita našeho vzpírání včetně bronzového z olympijských her v Moskvě (1980) Dušana Poliačika a Jana Nagyho, který zde v těžké váze předvedl výkon 397.5 (165, 232.5).
Kopřivničtí vzpěrači pod vedením Ludvíka Kašpárka získali v různých věkových kategoriích 60 mistrovských titulů. Kdo se podílel? Již zmíněný Ladislav Bartoň, Dalibor Řehák, Jaromír Rylko, Lumír Tkáč, Vladislav Bolom, Libor Bolom, Karel Hezký, Ladislav Hezký, Radomír Štuchal, Petr Juřena, Stanislav Both, z mladší generace Pavel Rusek, Josef Gaži, Rostislav Smolík, Miroslav Machač, Ondřej Driják, Josef Čupori, Radek Enčev, Miloš Goral, Radek Hruškovský a Bára Lichnovská. Minimálně dvojnásobek bychom napočítali ostatních medailí.
Na nejvýraznější úspěch v reprezentaci dosáhl Dalibor Řehák, který na olympijských hrách a mistrovství světa v Moskvě v roce 1980 vybojoval v HK do 90 kg s výkonem 365 (165, 200) 4. místo. Dalším výrazným úspěchem bylo 3. místo na ME juniorů do 20 let Ladislava Bartoně, které se konalo v roce 1982 v bulharském Chaskovu. Láďa startoval v HK do 100 kg a bral 3x bronz za 365 (162.5, 202.5). O rok později obsadil v HK do 100 kg 5. místo na ME-MS v Moskvě za 395 (175, 220). Oba byli v 80. letech součástí zlatého věku Československého vzpírání a několikrát se na ME-MS umístili do 6. místa.
Po smrti Ludvíka Kašpárka převzali vzpěračský klub olympionik Dalibor Řehák spolu s Martinem Mičulkem. Pod jeho vedením pokračují Kopřivničtí vzpěrači ve sbírání medailí, o něž se postarali reprezentanti nejmladší kopřivnické generace: Pavla Králová, Bao Tran a nejmladší člen klubu Martin Frait.
Rozhovor s Daliborem Řehákem v podcastu V cíli
Poslechněte si rozhovor s Daliborem Řehákem v podcastu V cíli.
Dalibor Řehák je český vzpěrač, olympionik (4. místo ve vzpírání na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980), mistr České a Slovenské republiky, držitel titulu Zasloužilý mistr sportu a člen Síně slávy Českého svazu vzpírání.
Rozhovorem provází Soňa Smoláková a Petra Lípová.